31. 03. 2016

ROČNÍK X., ČÍSLO 3/2016, 31. 3. 2016

cfoclubVážení členové Klubu finančních ředitelů,

v úterý 15. března proběhla  akce Executive breakfast na téma „Digitální společnost – fikce, budoucnost nebo realita“ pořádaná naším Klubem a společností Canon. V kostce by se dalo říci, že se řešila otázka, zda a do jaké míry ve své práci využíváme možnosti, které nám digitální nástroje a prostředky poskytují. Z prezentovaných příspěvků jasně vyplynulo, že v této oblasti existují značné rezervy a je zde tedy velký prostor pro zvýšení efektivnosti naší „kancelářské“ práce. Když se nad tématem zamyslíme v širších souvislostech, nabízí se otázka jiná, a sice jak digitální nástroje a prostředky, řečeno s určitou nadsázkou, využívají nás. Jak ovlivňují naše zvyky, náš pracovní, společenský i osobní život, jak mění nás samotné. Myslím, že to stojí za zamyšlení.

Ten dopad digitalizace světa má mnoho aspektů, ale zaměřím se ve své úvaze jen na některé. Vezměme například písemnou komunikaci, jíž je dnes převážně e-mail. Přívlastek „písemná“ u této komunikace není přesný, dnes to nemá se psaním nic společného, jde o typování. Tytam jsou doby, kdy člověk sedl s perem k papíru a napsal souvislý text svým osobitým rukopisem. Dnes natypujeme text na klávesnici, často používáme metodu ‘copy-paste‘, o formulacích a větné skladbě při psaní vět moc nepřemýšlíme, protože je tak snadné text opravit či upravit, pokud to za nás neudělá textový editor sám. S psaním obálky či adresy práci také nemáme, již při prvních písmenech typování jména adresáta nám počítač nabízí jména častých adresátů a obvykle se při volbě adresátů moc neomezujeme – raději to posíláme většímu počtu příjemců (také se jim to může hodit). A pak kliknutím myši mail posíláme. Všichni to známe, jak jsme třeba po návratu z dovolené, pokud jsme si vůbec dovolili na ní poštu nečíst, zavalení stovkami mailů. Spíše jsme ale nepřetržitě „na mailu“, stahujeme si poštu do mobilních telefonů a jsme neustále „v práci“. Mailujeme si tam, kdy se dá věc vyřídit osobně; jistě jste zažili situaci, kdy si posílají mail lidé, kteří sedí vedle sebe v kanceláři.

Obdobně, a ještě hůře, je to s telefonováním. V době pevných linek jsme volali tam, kde se dotyčná osoba zdržovala – byl oddělen čas v práci a čas doma. Dnes se telefonuje anebo „mobilujeme“ neustále; odkudkoliv kamkoliv. Zrovna při zmíněném Executive brekfastu jsem si byl v hotelu umýt ruce a nemohl jsem neslyšet, že z jedné kabinky je veden důležitý firemní rozhovor (a evidentně tam Tonda Blaník nevolal Liborovi).  Jen v těch divadlech se nám používání mobilů snaží zakázat. Ještě, že existují SMS. Pravda, u těch se na nějakou stylizaci textu a dodržování pravopisu už nedbá téměř vůbec. A i tady nám pomáhá prediktivní funkce, byť to někdy vede ke komickým chybám. Rozmáhá se používání různých zkratek a symbolů, nezasvěceným činí problém do té hantýrky a symboliky proniknout. Obecně se tedy dá říci, že elektronická forma komunikace má kromě nepopiratelných přínosů i do značné míry negativní dopady. Dochází ke zjednodušování našeho vyjadřování, používáme triviálnější jazykové prostředky zaplevelené počeštěnými formami anglických slov. S masovým používáním digitálních komunikačních prostředků je obecně, ale zejména v pracovních záležitostech, očekáváno, že jsme dosažitelní neustále a kdekoliv. V některých firmách je nelibě vnímáno, pokud zaměstnanec svému šéfovi nezvedne telefon do dvou nebo tří zazvonění, když neprodleně nereaguje na mail. Přitom v naprosto převažující míře jde o zintenzivnění pracovního života. V osobním životě vám mobilní telefon neurychlí ani nezefektivní prožití vašich zážitků – hezká kniha se nedá přečíst rychleji, film se nezkrátí, Beethovenovu symfonii nikdo nezahraje za výrazně kratší čas; a to nechávám stranou řadu jiných ještě významnějších zážitků, kde nám digitalizace nezajistí jejich plnější prožití. Spíše nám naše zážitky může zazvonění mobilu v nevhodný okamžik pokazit.

Nechci ale naříkat nad novými časy plnými digitální komunikace. Vývoj se nedá zastavit, ale spíše jde o to, jak se s tímto fenoménem vyrovnat. Často se hovoří o tom, že nová generace dětí, které vyrůstají s tablety a s mobily, bude mít větší smysl pro aplikaci digitálních technologií a dokáže tedy naplnit vize plně digitální společnosti. Ale podle mého názoru je obecně a pro všechny generace nutné vyváženě nastavit používání digitálních komunikačních prostředků. Naučme se odložit či vypnout mobil. Omezme lavinu mailů a začněme u sebe tím, že sami si vždy dobře rozmyslíme, zda adresát naší zprávy ji opravdu potřebuje, aby mohl plnit svoje úkoly. Prostě snažme se, abychom prostředky digitální komunikace efektivně využívali a aby nevyužívaly či dokonce zneužívaly ony nás.
 
Bořivoj P. Pražák
člen Rady Klubu finančních ředitelů

cfo club


Čísla měsíce

ČÍSLO MĚSÍCE
900 miliard korun.
Tolik peněz dostalo Česko podle přesných údajů ministerstva financí od svého vstupu do Evropské unie v květnu roku 2004 do konce roku 2015.

CITÁT MĚSÍCE

“Známá je poučka, že kapitál je plachý jako laň. Já to doplním: Jednak je těžké ji přilákat, ale stejně těžké je takovou laň přimět, aby v této zemi měla i mláďata,” říká ve velkém rozhovoru pro Ekonom 9/2016 řídící partner KPMG ČR Jan Žůrek.

GRAF MĚSÍCE

cfo club


cfo club


Informace z trhu

PROGNÓZA

Investice 2016: Rok plný rizikRok, kdy nic nefungovalo. Tak o investicích v roce 2015 psala renomovaná agentura Bloomberg. Jaký bude z pohledu investorů rok letošní? Vyplatí se nakupovat akcie? Přijdou ropné bankroty? A jak investice ovlivní silná koruna?

Autor: Jan Němec

Čtěte více zde: http://ekonom.ihned.cz/c1-65220990-investice-2016-rok-plny-rizik  

PŘÍJMY STÁTU

Daně, o kterých možná nevíteChováte včely, přivyděláváte si po večerech šitím šatů nebo jste loni prodali štěňata? Pak vězte, že i vás se za určitých okolností týká povinnost odvést státu daň z příjmů. Týdeník Ekonom přináší deset situací, kdy Češi nejčastěji zapomínají odvést státu daň.

Více zde: http://ekonom.ihned.cz/c1-65221000-dane-o-kterych-mozna-nevite

VÝVOZ DO ZAHRANIČÍ

Jak se změnil český exportČeská republika si v rámci exportní strategie pro léta 2012 až 2020 vybrala 12 prioritních států, na něž se soustředilo úsilí ekonomické diplomacie. Cílem bylo snížit závislost českých exportérů na Evropské unii, zejména na Německu. Jaká je realita?

Více zde: http://ekonom.ihned.cz/c1-65221030-vladni-priority-export-nezmenily

START-UPY

Jednorožci jdou na jatkaJednorožec jako označení pro start-upy s miliardovou hodnotou byl ještě před několika měsíci prestižní nálepkou. Jenže časy se změnily. A pod tlakem opadajícího nadšení investorů nyní do Silicon Valley a okolí přichází čas zúčtování, kdy si budou muset jednorožci svou výjimečnost obhájit. A podle všeho při tom poteče krev.

Více zde: http://ekonom.ihned.cz/c1-65221020-jednorozci-jdou-na-jatka 

cfo club


Lidé a podniky

Dimension Data
Lucie Mikolášková
Finanční ředitelka

Finanční ředitelkou a členkou vrcholového managementu firmy Dimension Data Czech Republic se stává Lucie Mikolášková (35). Ve společnosti působí od roku 2014 jako finanční manažerka. Předtím zastávala ve firmě NextiraOne pozici finanční kontrolorky.

NN pojišťovna a penzijní společnost
Houston Ross
Provozní ředitel 

Provozním ředitelem NN pojišťovny a penzijní společnosti pro ČR a SR se stal Houston Ross (44). Ve firmě dosud působil na podobné pozici v japonské pobočce. Předtím pracoval pro japonskou divizi společnosti AXA. V oblasti pojišťovnictví působí deset let.

ABB
Tanja Vainio
Generální ředitelka

Generální ředitelkou společnosti ABB pro Česko byla jmenována Tanja Vainio (41). Ve firmě působí od roku 1998 na řadě manažerských postů, posledních pět let jako generální ředitelka ABB Maďarsko. Vystudovala strojní inženýrství na Tampere University of Technology.

Softec
Peter Morávek
Výkonný ředitel 

Česko-slovenská softwarová skupina Softec jmenovala výkonným ředitelem Petera Morávka (39). Ve vedení skupiny působí od roku 2012 a dosud byl odpovědný za divizi pojišťovacích systémů. Předtím působil ve společnostech Slovak Telekom nebo Asseco Central Europe.

Microsoft
Martin Štefík
Finanční ředitel

Finančním ředitelem české pobočky společnosti Microsoft se stal Martin Štefík (33). Ve firmě působí šest let, naposledy v ústředí pro střední a východní Evropu jako finanční manažer pro oblast retailu. Předtím pět let pracoval ve společnosti PwC.

Renomia group
Lenka Hejduková
Ředitelka personálního oddělení

Ředitelkou personálního oddělení Renomia group se stala Lenka Hejduková. Přichází z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, kde od roku 2013 působila jako obchodní ředitelka a členka nejvyššího vedení. Předtím řídila auditorské a poradenské služby v PwC.

Siemens
Uwe Tilzen
Ředitel divize technologie budov

Vedení divize technologie budov společnosti Siemens ČR převzal Rakušan Uwe Tilzen (50).
Ve firmě začínal v roce 1987 jako manažer prodeje. Poslední tři roky zastával pozici globálního ředitele pro portfolio a nabídky obchodních řešení. Vystudoval vyšší odbornou školu ve Vídni.

Nestlé
Jiří Vacek
Ředitel úseku lidských zdrojů

Ředitelem úseku lidských zdrojů pro Česko a Slovensko se v potravinářské společnosti Nestlé stal Jiří Vacek (46). Ve firmě působí od roku 2001, byl zaměstnán ve švýcarské centrále nebo v italském Nestlé v San Pellegrinu. Předtím pracoval jako personální ředitel ve francouzské společnosti Sagem.

Rozhovor s Petrem Lávičkou, spolumajitelem společnosti IFC FOOD

Pan Petr Lávička je spolumajitelem firmy IFC FOOD spol. s r.o., která se kromě jiného zabývá prodejem jihoamerického masa. Původně se maso nakupovalo v Německu, pak v Holandsku, ale zhruba od roku 2000 začala spolupráce přímo s výrobci v Uruguayi. Veškerý dovoz tedy probíhá napřímo od zpracovatelů masa v zemi původu. Dodnes je firma IFC FOOD spol. s r.o. jediným přímým dovozcem tohoto sortimentu do České republiky. Maso úžasně ladí s víny z hroznů vypěstovaných ve stejné oblasti, a proto v portfoliu firmy najdete také exkluzivní vína z vybraných argentinských a uruguayských vinařství. Kombinaci těchto jihoamerických mas a vín budete mít možnost, jakožto členové Klubu, ochutnat na Prezidentském turnaji, který se koná 7. září 2016.

cfo club

Petr Lávička (uprostřed) při prezentaci jihoamerických vín


Kombinace steaku z uruguayského masa a jihoamerického vína přináší neopakovatelný gurmánský zážitek

Již téměř 20 let dovážíte do České republiky uruguayské hovězí maso. Jak se tento nápad zrodil? A proč právě maso z Uruguaye? Můžete nám vysvětlit rozdíl oproti hovězímu masu z jiných zemí?

Byla to náhoda. Naši němečtí partneři nám nabídli uruguayské maso ke koupi a to byl začátek. Maso bylo vynikající a začali jsme hledat cesty, jak dovážet toto maso napřímo do České republiky. Napřed to vypadalo beznadějně, ale nakonec díky uruguayskému velvyslanci v Praze jsme navázali bližší kontakty s uruguayskými zpracovateli a tím se vše rozběhlo.

Uruguayské hovězí maso je vysoce hodnocené především pro svou jedinečnou chuť a neuvěřitelnou křehkost. Patří k nejkvalitnějším masům svého druhu na světě.

Na rozdíl od Evropy, kde převažuje ustájený chov skotu, se na rozlehlých pampách Uruguaye volně pasou obrovská stáda převážně masných plemen Aberdeen-Angus, Shorthorn a Hereford. Z bohaté vegetace si skot vybírá pro ně optimální skladbu krmiva. Tento způsob výkrmu dobytka se nazývá grass fed a dodá masu typickou chuť, kterou byste u suroviny z jiného koutu světa nenašli.  Zvířata jsou chována výhradně na zelené pastvě a poráží se ve stáří 30-36 měsíců. Jejich maso je výraznější, má plnější masovou chuť. V současné době se i v Uruguayi uplatňuje další způsob výkrmu - grain fed, hojně používaný v ostatních zemích světa, zejména v Evropě a USA. Dobytek chovaný touto formou se poráží zhruba ve stáří 24 měsíců a několik měsíců před tím je dokrmován pouze jádrem. Jeho maso se může zdát u některých druhů jemně křehčí, naopak jeho chuť není tak výrazná a silná. Laicky řečeno – jakoby síla a výjimečnost chuti rostla úměrně s přirozeným vývojem zvířete v klimaticky příznivém, civilizačními produkty neznečištěném prostředí pro něj typickém – na rozhraní mírného a subtropického pásma. K tomu připočtěme způsob porážky, zpracování a zrání masa, a máme surovinu hodnocenou již léta jako výjimečnou a pro Uruguay typickou.

Vaše degustace jsou téměř vždy kombinací masa a vína. Jaká vína se k tomuto masu hodí?

Ano, správně vybrané víno dokáže ještě více podtrhnout výjimečnou chuť uruguayského masa, ale platí to i opačně. Obecně se k tomuto masu hodí těžká červená jihoamerická vína. Spolupracujeme s pečlivě vybranými vinaři z Argentiny a Uruguaye. Můžete u nás ochutnat vína z oblasti Patagonie, Mendozy nebo San Rafaelu. Ideálním společníkem steaku z vysokého roštěnce je odrůda Malbec, což je národní klenot Argentiny, který je typický svou temně červenou až černou barvou a plnou sametovou chutí. Pokud máte rádi vína trochu drsnějšího charakteru, vína s vysokým obsahem tříslovin, tak doporučujeme vyzkoušet u nás ještě málo známá uruguayská vína. Vinařství Pisano, se kterým spolupracujeme, patří ke špičce uruguayského vinařství a jejich Tannat, Petit Verdot nebo bílý Torrontes Vás velmi mile překvapí.

V letošním roce chystáte novinku a překvapení pro všechny milovníky jihoamerických delikates a to otevření restaurace, jejíž součástí bude i bistro a obchod. Co Vás k tomuto kroku vedlo?

Nebude to tak úplně klasická restaurace. V poslední době se o surovinách v kuchyni mluví stále více a mezi gurmány se zvyšuje poptávka po kvalitním mase. Na to reaguje i nabídka – již existují firmy, které nabízejí vyzrálé = stařenné maso přímo od českých chovatelů. Zákazníci si jej mohou koupit ve specializovaných řeznických prodejnách. K tomu i nadále trvá zájem o maso z dovozu – nejčastěji z Jižní Ameriky, Austrálie a USA. Pro maloodběratele bývá nákup svízelnější, protože se tento sortiment masa objevuje téměř výhradně ve velkoobchodech, které zásobují zejména restaurace. Proto jsme se rozhodli nabídnout vyzrálé uruguayské maso všem gurmánům, kteří by si chtěli tuto výjimečnou delikatesu připravit sami a vychutnat si ji v soukromí. Otevíráme pro Vás prodejnu, bistro a grill BEEF BAR v ulici Na Perštýně 10 v Praze 1.

Na čem všem si v BEEF BARU budeme moct pochutnat? A kdy se můžeme těšit na otevření?

Nabízet budeme klasické steaky, pomalu pečená masa, hamburgery a specialitou bude sendvič pastrami, což je delikatesa z hovězího hrudí. Dále jihoamerická vína, sýry, šunky a další pochutiny typické pro Jižní Ameriku.

Pokud vše půjde podle plánu, otevření plánujeme v průběhu května 2016.

cfo club


Newsletter vychází ve spolupráci se společností Economia, a. s.

Partneři Klubu finančních ředitelů

cfo club


Mediální partneři Klubu finančních ředitelů

cfo club